Universal Soldier: Day of Reckoning (****)

Z téhle poklony se ještě dlouho nenarovnám. Vzpomínáte na třetího Univerzálního vojáka? Béčkový trash Johna Hyamse, který mj. dokázal, že jablko nedopadlo daleko od stromu. Jenže zatímco tehdy jsem proklínal Hyamsovic rodinku i Van Dammea s Lundgrenem, že se uvrtali do zbytečného a mizerně natočeného sequelu, teď musím vzít všechno zpátky. Tedy nikoliv ohledně trojky, ta zůstává tím nejhorším v kariérách všech zmíněných. Možná proto jí ve čtyřce ignorují a pokoušejí se navázat na díl druhý. A daří se jim to náramně.

Nevím v čem spočívá ta černá magie, ale všichni najednou režírují, točí a hrají jako vyměnění. Hyams si sám napsal scénář, který se nepodobá ničemu, na co jste připravení, Lundgren, Van Damme a Arlovski ze trojky předvádějí kromě roznožek i mimické svaly a záchranář Scott Adkins v hlavní roli konečně i bez vousů vypadá uvěřitelně a trochu evokuje mladší a hladovější verzi Jasona Stathama. A to s výčtem plusů teprve začínáme.

Univerzální voják 4 nabízí úplně jiný, podstatně undergroundovější a syrovější pohled na celé trápení ohledně supermašin na zabíjení. Van Dammeovu charakteru už definitivně hráblo v bedně a loví zbylé unisoly pod vlivem CIA, aby jim vyštípal čipy ze zátylku a udělal z nich dobrovolníky ve své církvi, která nastolí nový světový řád. Kluci bydlí v jeskyni, sem tam se poperou, aby se oddělilo zrno od plev, a ve zbylém čase provokují Scotta Adkinse, kterému Van Damme na začátku filmu zabil manželku a dceru. Míra násilí, zfetovaných flashbacků a neurčitosti toho, proč se všechno děje, VELMI připomíná herního Maxe Paynea. A to myslím jedině v dobrém.

Adkins má hlavu v mixéru a divák s ním, takže oba ocení relativně otupělé tempo snímku, kdy podlézavá hudba nebo nahláškované dialogy končí v koši a místo nich sledujeme hororovou story jak od Cronenberga, tu a tam ovšem proloženou excelentními akčními scénami, ve kterých se skoro nestříhá, vše je snímáno z až videoherních (=velmi přehledných) úhlů a hlavně... už žádné zrychlovačky, digitální zlepšováky apod. buď to kluci vymlátili z Hyamse nebo koukali na The Raid, ale jednoznačně pochopili, že i s malým rozpočtem lze sehrát velké divadlo. Stačí se soustředit na staré dobré násilí, rozmlátit během bitky půlku lokace, a hlavně se nebát trochu krvácet. Trochu hodně, protože postavy tu přicházejí o prsty i celé končetiny, případně dekorují tělesné schránky civilistů dírami různých průměrů - od pingpongových míčků až po grapefruity. A vy na to budete zírat s otevřenou hubou.

A nezavřete jí většinu stopáže. Vousatý Arlovski vypadá jako Butler z Třístovky, holohlavý Van Damme nahání hrůzu, ať už mlčky zírá do kamery, nebo úspěšně dělá z protivníků rosbíf, a Lundgren svou neposednou energií zvládá nakazit všechny kolem sebe. Tohle že jsou ti loseři z videobéček? Ne, Univerzální voják 4 vypadá, že si ho vzali do parády producenti Undisputed. A přitom na něm dělá komplet původní štáb a výsledek je na hony vzdálen jak předchozím vandammeovkám, tak zmíněné sérii Isaaca Florentina. Jak si tuhle anomálii vysvětlit? Nevím... vážně nevím. Jde to proti všemu, co jsem zažil, takže hledám misku s popelem a pokorně obracím dnem vzhůru přímo nad svou hlavou. Tohle snad znamená, že šanci na nápravu má i Zdeněk Troška.

To by ovšem musel někdy v minulosti Zdenda natočit něco vyloženě kvalitního. A to se nestalo, takže je jeho příklad irelevantní. Naštěstí. Chtělo by se věřit, že Van Dammeovi, Lundgrenovi a Adkinsovi vlila elán do žil účast na Expendables, ale Univerzální voják 4 se natáčel souběžně a, při vší úctě ke Slyovi, zmíněná trojice tu předvádí ještě o třídu lepší výkony ve všech ohledech. Ano, důvod se najde. Stačí se podívat na jméno choreografa akčních scén. Larnell Stovall je oním géniem, co stojí za Undisputed. Jenže Univerzální voják 4 není jen o špičkové choreografii, při které šli Stovallovým nápadům všichni na ruku. Ne, ta změna žánru, tempa a bezmála dvouhodinová stopáž mají lví podíl na tom, že valíte bulvy v každé scéně, nechápajíc skryté kouzlo akčně-dramatického hybridu.

Je toho všeho možná až příliš velký kusanec, než aby to člověk v klidu absorboval na jeden zátah, ale mějte trpělivost a budete odměněni velkolepým finále, které velmi připomíná finále Ong-Baku. Právě tady je největší prohlédnutí autorů. Nepotřebujete prachy, nepotřebujete velké hvězdy. Těžiště poctivého akčňáku je jinde. A já jsem rád, že kluci v tomhle ohledu narazili na zlatou žílu. Snad z ní vytěží víc než jen jeden film, protože co si budeme povídat, dobrá pověst se zpátky získává těžko a čtvrtý Univerzál se bude šířit hlavně mezi fanoušky, co ještě neztratili naději. Doufejme, že nás zbylo dost na to, aby se z postradatelných znovu stali nepostradatelní.

P.S. Nenechte se po téhle recenzi zblbnout generickým trailerem, který láká na úplně jiný film.

Most Wanted: Hwang Jang Lee

Poznáváte muže na fotce? Zhruba taková je zápletka dokumentu (stále ještě dokončovaného) jménem The Anonymous King. Sympatický dokumentarista v něm objíždí Jižní Koreu s dobovou fotkou Hwang Jang Leeho a ptá se lidí, jestli toho sympaťáka někde neviděli. Ne, není to maskot nanukářské firmy Mrož, ale jeden z nejlepších filmových záporáků sedmdesátých let. Kdo ví, jestli by bez něj vůbec odstartovala kariéra Jackieho Chana, protože jestli se říká, že hrdina je tak silný jako jeho protivník, o filmech jako Drunken Master a Snake in the Eagle's Shadow to platí dvojnásob. Hwang je mistrem taekwonda a jeho kopací techniky neměly konkurenci. Kdo neviděl, neuvěří… kdo pamatuje, ten možná zahlédnul Hwanga i v Karate Tiger 2 (Zuřící blesk), kde hrál podržtašku Matthiasu Huesovi.

Komu tato jména nic neříkají, musí ještě hodně studovat. Ostatní si jistě rádi vychutnají ukázku z dokumentu, která naznačuje, že James Hodson nakonec uspěl a stále vitálně vypadajícího Hwanga našel. Ten se s filmovou kariérou rozloučil v roce 1996, ale v roce 2003 získal devátý dan v taekwondo a s ním i pozici velmistra. V roce 2009 se pak krátce vrátil před kamery v korejském televizním seriálu a v roce 2010 ho "ulovil" právě James Hodson. Od té doby se ovšem celý projekt válí v limbu. Snad ho Hodson konečně dostříhá a hodí na DVD. Právě kvůli obsáhlému rozhovoru s Hwangem se na něj celá komunita těší.

Božská relikvie 3 je blíž a blíž

Vyžehlení Shaw Brothers

Předpokládám, že když už se tu čas od času vyskytnete, pravděpodobně si pamatujete logo Shaw Brothers i odjinud než z filmů Quentina Tarantina. Převážnou část archivu Shaw Brothers (760 z víc než tisícovky filmů) nedávno koupila společnost Celestial Pictures, která je žehlí ve velkém a remastery sype na chřadnoucí, ale ještě pořád chroptící DVD trh. Nezapírejme si, že YouTube nabízí možnost zhlédnout celou řadu celých filmů od Shaw Brothers, ale jejich vizuální kvalita je vskutku tristní. Na YouTube kanálu Celestial Pictures oproti tomu najdete desítky ukázek na filmy, o kterých jste pravděpodobně vůbec neměli ponětí, navíc v remasterovaném obraze, ze kterého lze přeci jen snáze vyčíst, jestli si hlavy navzájem ukopávají lidé, nosorožci nebo roboti v barvách nástěnkového chleba. Jedna ochutnávka pro všechny, kdo čekají jen dobové kung-fu. :)

Místa, kde se kopalo...

Přemýšlíte často nad tím, že se do Hong Kongu jednou vypravíte? Plánováním svého loňského výletu jsem strávil dny až týdny. Co vidět, co sníst, co zkusit a samozřejmě hlavně kam se podívat. Při sestavování časového harmonogramu padaly ze strany přítelkyně profláknuté čínské památky, z mojí zas slavné filmové lokace. Jenže, vyjma těch nejslavnějších, jak vlastně zjistit, kde se nacházejí a je vůbec reálné oběhnout všechny? Andi z německého Lipska nabízí odpověď. V Hong Kongu byl na stáži celé tři měsíce a vzal to hezky od podlahy, jak můžete vidět na jeho blogu. Určitě si ho projděte. Na ochutnávku nabízím dětské hřiště z Police Story 2 tehdy a teď:

Adkins v kukle, podruhé

Nu Image si nasyslila dost peněz na Expendables 2 (rozpočet závratných sto milionů, ale tržby už trojnásobné, a to film v řadě zemí stále krade diváky mnohem větším titulům) a hodlá kromě dalšího sequelu trochu podpořit i sólovky jednotlivých účastníků. A dojde i na Scotta Adkinse, jehož patnáct vteřin slávy plné otoček sice pravděpodobně nové fanoušky nenahrabalo, ale Scott spolu s režisérem Isaacem Florentinem mají v kapse jiné trumfy. Nejde jen o Undisputed (čtyřka by se měla natáčet příští rok). Direct2video pecka Ninja - v podstatě modernizovaný remake Amerického ninji - na videotrhu nadělala celkem slušné tržby, které na mnoha marketech (třeba v Německu) překonaly i vandammeovky. Což je parádní výkon, když vezmeme v úvahu, že Adkinse opravdu moc lidí nezná. Cokoliv s ninjou v názvu si ale akční veteráni pustí rádi, takže je spíš překvápko, že se dalšího dílu dočkáme až teď.

Jednička kopírovala klasickou story o výchově západního sirotka v ninjovském klanu, ochraně vzácných relikvií a průšvihů z toho vyplývajících. I dvojka pravděpodobně zrecykluje některou z často vídaných samurajsko-zabijácko-supermanských legend, ale o to by nám mělo jít ze všeho nejméně. Důležité je, aby si Ninja zachoval solidní poměr akčních scén k nudné dialogové vatě. Právě tady první film exceloval a bylo to dobře, protože Adkins si v poloze slušňáckého holobrádka není úplně jistý. Méně dialogů, víc pětsetčtyřicítek! A nějaké to cameo od kluků z Expendables, aby bylo na světě veseleji. Můžeme sice konstatovat, že videotrh je mrtvý, ale na pultech trafik se podobných disků prodá zdaleka nejvíc. Takže můžeme spekulovat, jestli se film bude jmenovat prostě jen Ninja 2 nebo třeba Návrat ninji, Ninjova pomsta nebo Ninja zase přichází. Vsadím se o archivní VHSku s Bláznivou misí, že čím krasomalebnější název bude, tím víc peněz na účtech producentů. 

Prostřílet se důchodem…

Kdybyste někdy dělali žebříček největších hereckých slibotechen, dejte si hned nahoru Jackieho Chana. Nic ve zlém, ale ten člověk se o titul krále comebacků pere s Karlem Gottem. S tím rozdílem, že Karel nikdy neřekl, že na to kašle… přece ty Slavíky neopustí! Jackie oproti tomu po každém velkém filmu, ve kterém už jeho kosti vržou, slibuje, že akční role pověsí na hřebík a bude operovat hlavně za kamerou, případně komplexní zlomeniny vymění za komplexní scénáře. Dělá to už tak dlouho, že tím nakazil i Jeta Li. Tak trochu jsem čekal, že po jeho jubilejním Chinese Zodiac, který se do kin dostane už v prosinci, si dá definitivně pokoj, jenže premiéra se blíží a je na čase trochu rozvířit mediální vody.

Jackie tedy slibuje, že se vrátí ještě jednou… tentokrát opět k postavě Ka-Kuie, nejlepšího asijského policajta všech dob. První Police Story vůbec Jackie natočil v roce 1985 a spojil s ní know-how nabyté na jeho první (neslavné) cestě po Hollywoodu. Pochopil, že Amerika mu nerozumí, a tak se rozhodl udělat se sám pro sebe. Byl to začátek éry, která změnila nejen hongkongskou kinematografii, ale i jedno velké přátelství. Jakmile se Jackie rozjel, jeho "bratři" Sammo Hung a Yuen Biao pochopili, že mu nemohou stačit a kdysi nerozlučná trojice se rozpadla. Jackie ovšem právě díky sérii Police Story přesáhl hranice Asie a nakonec se do Hollywoodu vrátil oklikou. Jako připomínku slavné éry natočil v roce 2004 New Police Story, kde úspěšně zvládnul předstírat, že je starý, unavený a vlastně i dost naštvaný. Vyšlo to na jedničku. Jenže o čem tedy bude Police Story 2013, kterou chystá teď?

To pravděpodobně neví ani sám Jackie. Naději může být, že na projektu dělá s Dingem Shengem, režisérem švejkovského Little Big Soldier, v němž Jackie víc mluvil než kopal, a pořád to byla zábava. Nová nová Police Story má být úplně jiná než všechny předchozí. Nečekám, že by Jackie zkoušel zločince ukecat k smrti, ale pokud nehodlá opustit scénu po patnácti minutách (jako Seagal v Boeing 747 v ohrožení, nebo nově Jet Li v Expendables 2), měl by sakra někdo dostat zatraceně dobrý nápad, protože stejnou fintu s "posledním skautem" jako před devíti lety už publikum nezbaští.

Flying Swords of Dragon Gate (**1/2)

Jeden by čekal, že když už se Tsui Hark po bezmála dvaceti letech rozhodne zremakovat svůj vlastní remake, že na to alespoň půjde trochu od lesa. Vzhledem k rozpočtu a velkému, tučnému 3D v názvu se sice dalo čekat, že pedanti budou trpět (asijská CGI klika nezvládá po letech experimentů ani to 2D a už úvodní titulky bohužel dokládají, že se na tom pranic nezměnilo ani s příchodem Létajících mečů), ale poslední Harkův film - též efekty nabitý Dr. Dee - byl alespoň zábavným návratem do světa exoticky cáklé wuxia poetiky. Našlo se ve vyšeptalém mistrovi ještě trochu tehdejšího génia? Na tuhle otázku budete hledat odpověď velmi pomalu, protože ačkoliv je film protkán bitkami, tvoří tentokrát dokonce i samotné souboje zbytečnou vatu a brání rozkrýt Harkovy záměry. Od začátku je ovšem jasné, že verze z roku 1992 a loňský remake mají společného asi tolik co vinyl a empétrojka.

Dějově si Hark z pozice scenáristy původní zápletku trochu přifouknul do šířky, snad aby do filmu propašoval epické záběry na digitální lodě, císařské dvory a další rádoby epické lokace. Nejsou ovšem opulentní v Yimouově omalovánkovém stylu, spíš z nich cítíte, že tu někdo pálí prachy za kostýmy, greenscreen a polystyrénové meče. Právě kombinace všudypřítomných digitálních zlepšováků se snahou o nápodobu špinavé rurálnosti původního Dragon Gate Inn (to když se děj po půl hodině konečně přesune do pouště) značně skřípe, zvlášť když v "originále" Hark některé jobovky servíroval rafinovaně, zatímco tady je trousí mezi řečí - viz např. zmínka o tom, že se v hospodě servíruje lidské maso. Svou roli v tom jistě sehrává fakt, že měl před dvěma dekádami k dispozici mnohem lepší hereckou sestavu, která možná tolik nevládla mečem, ale disponovala o to ostřejším jazykem. Jet Li v hlavní roli určitě nemá hloubku Tonyho Leunga... o tom, že žádná druhá Maggie Cheung se za posledních pár let v Hong Kongu neurodila ani nemluvě. Jenže tohle všechno by se dalo překousnout. Mírná zbytečnost a nedomrlost nového Dragon Gate Inn je ostatně příznačná pro celou řadu hongkongských blockbusterů, v tomhle směru Asiati už dávno dohnali západní kolegy. (Ne)mocné 3D ovšem sežralo i Harkův poslední trumf - šermířskou extravaganci, která měla být spásou a vývozním artiklem.

Choreografii stejně jako tehdy zajistil Yuen Bun, což v překladu do češtiny znamená hodně poletování (trochu ve stylu Tygra a draka, takové to wuxiové lehké "odkopávání se" od neexistujících plošinek), hodně vrutů během kterých se meče protivníků střetnou minimálně tucetkrát bez meziodrazu a hodně poletujícího dřeva ve formě klád, nábytku nebo celých domů - záleží co je zrovna po ruce. Proti gustu žádný dišputát, ale v zájmu trojrozměrnosti jsou bohužel všechny poletující předměty (ať už se tříští nebo ne) vymodelovány v počítači a až postprodukčně vloženy do scény, což evidentně ovlivnilo choreografii bitek do té míry, že postavy často uprostřed chvatu nečekaně zrychlí nebo prostě cuknou, aby "stihly" prolink s 3D animací nebo jen vypadaly víc supermansky. Asi nemusím zdůrazňovat jaký mám na podobné opičárny názor. Veškerá Bunova snaha, Jet Liho šermování, ale i výkony kaskadérů, kteří zaskakují za ostatní herce (jde to snadno, když mají všichni obří klobouky a roušky), jsou tím pohnojeny natolik, že se Harkovi částečně snímek hroutí sám do sebe. Akčních scén je totiž schválně tolik, aby pospojovaly ambiciózní dvouhodinovou stopáž. Pomalé, rozjímavé tempo předchozí verze už se dneska nenosí, takže se tu každých deset minut někdo s někým řeže.

Za normálních okolností by to matný děj v očích povrchního fanouška bitkového adrenalinu šikovně krylo, jenže Hark jako by za chodu přidával nejen rušivé 3D efekty, ale i záminky k dalším a dalším konfrontacím. Snímek tak ne a ne popadnout dech, potápějíc se pod tíhou zbytečných soubojů a šroubovaných podrazů všech na všechny. Posledních čtyřicet minut si budete přát, aby už písečná bouře konečně přišla a pohřbila tenhle pokus do hlubin zapomnění, pokud možno hned vedle podobně chorých Storm Riders. A je to přitom právě Bunova choreografie, jeho piplavá práce s originálními zbraněmi a způsoby jejich použití (projektil se v jeho vizích dá udělat úplně ze všeho), která v nepravidelných záblescích geniality dává tušit, co všechno mohl snímek nabídnout minimálně po stránkách kvalitní přesdržkové. Čekat na tyhle chvilky je ovšem jako rýžovat zlato - zdlouhavé, únavné, vhodné leda pro chronické sběratele a doživotní důvěřivce. Jako celek je nejnovější Dragon Gate Inn, bohužel, jen dalším z Harkových přehnaně kýčovitých, dějově rozháraných a ke své zkáze příliš drahých projektů, ve kterých emoce suplují pixely. Obávám se, že lepší už to nebude a jdu si na zapití žalu pustit Once Upon a Time In China. Jó, tenkrát... to byla panečku jiná Čína.

Neo se vrací...

"I´ll be back." "You´ve been back enough. I will be back!"

Hláška z Expendables 2 nechť stylově uvede oživení této rubriky a malé vysvětlení. Od října přecházíme na trochu jiný, sebemrskačský režim, který zajistí alespoň jednu týdenní aktualizaci, která zároveň bude k přečtení i na MovieZone.cz. Cokoliv mezi těmito týdenními aktualizacemi bude k vidění zde, to abyste měli důvod sem tu a tam nakouknout. Redakční inkvizice z MovieZone se už postará, abych to neflákal. Snad. :)

Ale ještě před ostrým startem jeden z velkých restů, který mne zaujal v uplynulých týdnech. A není to Jetovo sólo s pánvičkami v Expendables nebo souboj Scotta Adkinse a Jasona Stathama... obojího bylo příliš málo. Znamená to, že dostávají akční scény ve filmech čím dál tím méně prostoru? (v Expendables je jich hodně, ale jsou trestuhodně rozdrobené na malinkaté celky). Keanu Reeves si to myslí a rozhodl se to řešit. Jeho režijním debutem jest snínek Man of Tai Chi... třicetimilionový projekt natáčený v Asii, s choreografy od Matrixů a moderní technologií. Kuk na tohle:

Kromě nezávislé kamery inspirované virtuálním snímáním právě v Matrixech bychom se na Tai Chi měli těšit z mnoha dalších důvodů - Reeves bude hrát hlavního záporáka a zbytek filmu přenechá mladším, podstatně vydriblovanějším jedincům. A hlavně slibuje čtyřicet minut akce na sto minut stopáže. To je velmi hezký, vpravdě hongkongský poměr. Chcete další dobré zprávy? Zatímco ostatní mluví. Reeves jedná, a proto v jeho filmu hraje Iko Uwais. Penalta do hollywoodské brány... penalta do hongkongské brány. Přitom asi stačilo jen zvednout telefon. Snímek je momentálně v postprodukci a premiéra zatím nebyla ohlášena. Což je dobře, protože bychom to do ní určitě nemohli vydržet.