Uff, to už je hodin! Zpožděné aktualizace a čtrnáctidenní volna nebudeme řešit ani pitvat, takže hláška o nakoukávání oscarových favoritů, pracovní uzávěrce a odkládaných povinnostech se tu objeví jenom jednou. Aby ovšem nedocházelo k prolukám z důvodů obsahových, zařadím občas vzpomínku na nějakou tu klasiku. Zrovna teď na stáncích (tj. za babku) najdete Šílenou jízdu, nejlepší film Marka Dacascose a z hlediska bojových scén opravdovou pecku na které se choreograf Koichi Sakamoto opravdu vyřádil. Je s podivem, že všichni zúčastnění mají jinak ve svých filmografiích jen šedivé průměry. Až na tenhle direct-to-video trumf. Ten film se mimochodem v originále jmenuje Drive. Proslavit se pod tímhle názvem zjevně bylo souzeno jinému snímku.Šílená jízda míchá pokornou poctu hongkongským drátovačkám (dva roky před Matrixem) s americkou efektní omáčkou. Ve finále snímku si to tak rozdají dva bijci pohánění supersrdcem, takže očekávejte trochu supermanských kejklí a divoké kamery. Akci to ale nikterak neubírá, spíš naopak. Proč jsem vybral zrovna finále? Proti Dacascosovi tu stojí Masata Kato, v reálu zpěvák, který kope ledatak do basových reproduktorů. Samozřejmě má hodně vlasů a sluneční brýle, takže dablové mohou dělat svojí práci. Je to ale tak dobře zvládnuté, že si toho nevšimnete. A mimochodem navzdory velkému počtu akčních scén tohle není žádný Ong-Bak, který musíte nakoukávat potají, aby vás rodiče neměli za vyvrhela. Díky Kareemu Hardisonovi a Brittany Murphy je to i docela slušná komedie, ve které rychlopalné dialogy alespoň na chvíli odlehčí často absurdním záminkám k rozbíjení hlav.
P.S. Tím, že jsem vám pustil finále jsem se možná dopustil morálního přečinu, ale a) tenhle film je dějově jasný jak facka, b) věřte, nevěřte, jde o jednu z těch slabších akčních scén. Nejlepší jsou rozhodně bitky Dacascos vs. svět, kterých je tu minimálně půl tuctu.
Žádné komentáře:
Okomentovat