Kolega Adrian na CSFd řeší barevnou paletu kostýmů, ale já vletím rovnou doprostřed zápasu Korea : Mandžusko v lukostřelbě a odpovím na klíčovou otázku. Tenhle film není další milióntou válečnou epopejí o síle bratrské/sesterské/spolubojovnické lásky. Nenechte se zmást slabším rozjezdem, jakmile přejde mandžuský tým do útoku máme tu, vyjma několika vlasteneckých vložek, v podstatě historickou verzi prvního Ramba, které důraz na lukostřelbu dává náskok před množstvím podobných podřezávacích roadtripů lesem nelesem.
Pokud bychom se vrátili k vizuálnímu stylu, snímek hodně připomíná Bojovníky mezi nebem a zemí, též civilně působící, ale ve výsledku velmi silný snímek, který svou akci ve druhé polovině roztírá na pořádně široký krajíc. Je to na úkor diváckého fandění (už je vám všechno jedno, protože na city tak nějak není čas), ale na zase je skoro padesát minut na co koukat. A vzhledem k tomu, že jsem v deseti letech penetroval vlastnoručně vyrobeným lukem zeď dědečkovy garáže, rozhodně dovedu ocenit volbu zbraní. Škoda jen toho digitálního tygra, ovšem charisma Park Hae-Ila v hlavní roli podobné lapsy snadno zamázne. Jen opravdu bacha na tu skoro až telenoveláckou úvodní půlhodinku. Zvlášť ti co očekávají další Musa Válečník, by z toho mohli dostat psotník.
P.S. Americká ukázka samozřejmě z filmu dělá ohromnou akční fašírku. O to víc platí ono varování na konci posledního odstavce.
Je dost pravděpodobné, že jestli se v Lockoutu nějaká bitka objeví, bude mít hongkongské geny minimálně z pátého kolena. Ano, je to slabá záminka, ale poslední klipy k nové bessonovce s Guyem Pearcem v hlavní roli se prostě musí vidět. Francouzský superproducent se skrz dva začínající klipaře vrací ke svým sci-fi kořenům a hustým týpkům, co metají hlášky i náboje stejně nadzvukovou rychlostí. Ukázky navnadily, klipy potvrzují solidní váhovou kategorii. Byla by škoda, kdyby v celovečerní stopáži došla snímku pára, byla by ale ještě větší škoda, kdybychom se ho nedočkali u nás (česká premiéra ještě nebyla stanovena). Choreograf je v titulcích hodně hluboko, ale dělal na pokračování Okrsku 13, takže nějaké to poskakování po interiéru vesmírné věznice by mohlo minimálně připomínat parkour.
Abychom udrželi tuhle novinku alespoň trochu v pásmu zájmu fandů kvalitní přesdržkové. Taken 2 (96 hodin podruhé?) už je ve střižně a vzhledem k tomu, že Olivier Megaton celkem zvládnul Colombianu, můžeme se věrohodně modlit za dalšího Liama Neesona v seagalovském módu. S osmdesátimilionovým rozpočtem už se dá hodně cvičit a Neesonovo drsné období zjevně pořád trvá (jen se běžte mrknout na Mezi vlky, jestli mi nevěříte). Premiéra se chystá na začátek října, takže první ukázky můžeme čekat za čtvrt roku. Bude to dlouhé čekání.
Vyhazov kvůli tvůrčím rozporům je klasickou hollywoodskou výmluvou, když se produkce zadrhne. Nejčastěji se vyhazují režiséři, skladatelé hudby, scenáristé a samozřejmě i herci. V jejich případě jde většinou o to, že požadují víc peněz. Hongkongský systém zná pár podobných vichřic, ale protože k nim dochází zřídka, je to příležitost k mediálnímu rozmáznutí. Právě tím si teď prochází Vincent Zhao. Měl se okopávat s Donniem Yenem ve Special Identity, ale nakonec ho nahradí Andy On. Vincent se jen krátce vyjádřil v tom smyslu, že mezi ním a Yenem nepanuje žádná nevraživost a že on sám nic neprovedl. Jenom prostě reflektuje změny ve scénáři, které mu nevyhovují. Donnie prostřednictvím reportérů podotkl, že je smutný z toho, jak vše dopadlo. Filmařina je prý týmový sport a Vincent jeho pravidla ne vždy dodržoval. Velmi diplomatické a velmi vágní. Příčina může být hlavně v tom, že Vincent byl z čínských seriálů zvyklý na pevně dané scénáře, kdežto v Hong Kongu se často vše dolaďuje za chodu. To má za následek, že něčí role se může výrazně zkrátit, případně se změní její vyznění.
Právě tady byl asi problém. Je to velká škoda, protože Vincenta mohla role dostat blíž k dalším (byť třeba béčkovýmú) sólovkám, zatímco teď se pravděpodobně vrátí k televizním rolím. Andy On je solidní náhradník a s Yenem už se poměřoval v Lost Bladesman (viz video). Snad z něj Donnie vymáčkne to nejlepší.
Uff, to už je hodin! Zpožděné aktualizace a čtrnáctidenní volna nebudeme řešit ani pitvat, takže hláška o nakoukávání oscarových favoritů, pracovní uzávěrce a odkládaných povinnostech se tu objeví jenom jednou. Aby ovšem nedocházelo k prolukám z důvodů obsahových, zařadím občas vzpomínku na nějakou tu klasiku. Zrovna teď na stáncích (tj. za babku) najdete Šílenou jízdu, nejlepší film Marka Dacascose a z hlediska bojových scén opravdovou pecku na které se choreograf Koichi Sakamoto opravdu vyřádil. Je s podivem, že všichni zúčastnění mají jinak ve svých filmografiích jen šedivé průměry. Až na tenhle direct-to-video trumf. Ten film se mimochodem v originále jmenuje Drive. Proslavit se pod tímhle názvem zjevně bylo souzeno jinému snímku.
Šílená jízda míchá pokornou poctu hongkongským drátovačkám (dva roky před Matrixem) s americkou efektní omáčkou. Ve finále snímku si to tak rozdají dva bijci pohánění supersrdcem, takže očekávejte trochu supermanských kejklí a divoké kamery. Akci to ale nikterak neubírá, spíš naopak. Proč jsem vybral zrovna finále? Proti Dacascosovi tu stojí Masata Kato, v reálu zpěvák, který kope ledatak do basových reproduktorů. Samozřejmě má hodně vlasů a sluneční brýle, takže dablové mohou dělat svojí práci. Je to ale tak dobře zvládnuté, že si toho nevšimnete. A mimochodem navzdory velkému počtu akčních scén tohle není žádný Ong-Bak, který musíte nakoukávat potají, aby vás rodiče neměli za vyvrhela. Díky Kareemu Hardisonovi a Brittany Murphy je to i docela slušná komedie, ve které rychlopalné dialogy alespoň na chvíli odlehčí často absurdním záminkám k rozbíjení hlav.
P.S. Tím, že jsem vám pustil finále jsem se možná dopustil morálního přečinu, ale a) tenhle film je dějově jasný jak facka, b) věřte, nevěřte, jde o jednu z těch slabších akčních scén. Nejlepší jsou rozhodně bitky Dacascos vs. svět, kterých je tu minimálně půl tuctu.
